Celsova knihovna

Téměř každá pohlednice z Efesu zobrazuje Celsovu knihovnu a budova si svou slávu zaslouží. Dvoupatrová fasáda se sloupy, nikami a sochami se tyčí u paty Kuretské ulice, kde mramorová cesta zatáčí směrem k přístavu. Postavena na počátku 2. století našeho letopočtu, sloužila zároveň jako veřejná knihovna a jako monumentální hrobka. Vstupenku na ni samotnou nekoupíte: nachází se uvnitř areálu Efesu, kam zahraniční návštěvníci v roce 2026 platí 40 €.

Klíčové informace na první pohled

Příběh knihovny v kostce

Tiberius Julius Celsus Polemaeanus pocházel ze Sard, byl Řek, který vystoupal až k hodnosti římského konzula a stal se místodržitelem provincie Asie, jejíž hlavním městem byl Efes. Když zemřel, jeho syn Tiberius Julius Aquila financoval knihovnu na jeho počest; byla dokončena kolem roku 117 n. l. Celsus byl uložen do mramorového sarkofágu v komoře pod budovou, což bylo ve městě vzácné privilegium.

Přibližně 12 000 svitků bylo uloženo v nikách ve zdech a dvojitá stěna je chránila před vlhkem. Jen málo knihoven v římském světě bylo větších. Ve 3. století požár zničil interiér, nejspíše při zemětřesení nebo gotském nájezdu, a pozdější zemětřesení fasádu srazila. V letech 1970–1978 ji rakouský archeologický ústav znovu postavil z původních kvádrů a tam, kde chyběly kusy, použil nový kámen.

Nejzajímavější místa

• Fasáda. Párové sloupy ve dvou patrech, zakončené střídavými štíty. Architektura si hraje s perspektivou: sloupy na okrajích jsou o něco kratší, takže se fasáda jeví širší a vyšší, než doopravdy je.
• Čtyři ctnosti. Sochy v dolních nikách představují Moudrost (Sofii), Ctnost (Aretē), Myšlení (Ennoiu) a Vědění (Epistémé). Vidíte kopie; originály patří Efeskému muzeu ve Vídni.
• Nápisy. Texty v řečtině a latině na zdech a schodech uvádějí jména Celsa a jeho syna.
• Brána Mazaia a Mithridata. Vedle knihovny stojí tato tříoblouková brána, kterou na počest císaře Augusta nechali postavit dva propuštění otroci; vede na tržiště.
• Interiér. Zbyla jen otevřená skořápka, ale niky, ve kterých kdysi ležely svitky, jsou stále patrné.

Kdy přijet

Fasáda je orientovaná na východ, takže ji přímo osvětluje ranní slunce. Areál je tehdy také nejklidnější, než kolem 9:30 dorazí výletní skupiny z Kušadasi. Mezi pozdním dopolednem a časným odpolednem je náměstí před knihovnou přeplněné. Po 16:00 se zase vyklidí, i když fasáda už je ve stínu.

Při naší soukromé prohlídce nejzajímavějších míst Efesu s přednostním vstupem vás odborný průvodce zavede ke Celsově knihovně, do Terasových domů a do domu Panny Marie, od 300 USD. Pokud pobýváte v Istanbulu, jednodenní výlet do Efesu z Istanbulu s letenkami vás doletí do Izmiru a zpět ještě tentýž den. Pro pasažéry výletních lodí je tu soukromá prohlídka Efesu s návratem včas, rovněž od 300 USD.

Jak budovu využívali čtenáři

Návštěvníci vystoupali po schodech a jedněmi ze tří vstupů vešli do jediné vysoké síně. Svitky se uchovávaly v obdélníkových nikách ve zdech na několika úrovních, k nimž čtenáři docházeli z galerií. Prostor zhruba jednoho metru mezi vnitřní a vnější stěnou chránil před vlhkostí, což byl praktický nápad pro přímořské město. Velká apsida naproti vchodu pravděpodobně nesla sochu, buď Celsa, nebo Athény, bohyně moudrosti. Svitky se nepůjčovaly; lidé je četli u stolů v síni.

V římském světě byla knihovna veřejnou budovou, která ukazovala štědrost bohaté rodiny. Tato stála na nejrušnějším křižovatce města, vedle tržiště a hlavní cesty dolů k přístavu.

Rady k fotografování

• Pro známý pohled shora se na cestě dolů zastavte na Kuretské ulici.
• Chcete-li fasádu bez lidí před ní, přijďte při otevření a jděte rovnou dolů od Horní brány.
• Náměstí je úzké, proto se hodí širokoúhlý objektiv.
• Pro detailní záběry hlavic a říms si přibalte zoom.

Více si přečtete na naší stránce Antické město Efes a na stránce o destinaci Efes a Kušadasi.

Na co se návštěvníci ptají